Jak jsem chtěla skončit s homeopatií a jak se narodila Anna

Taky máte tu zkušenost, že ty nejlepší věci přicházejí nečekaně? Přesně tak to bylo s Annou.

Abych byla upřímná – už nějakou dobu jsem cítila, že potřebuji ve své práci něco změnit. Tělo mi to druhým rokem dávalo jasně najevo.

Ale v čem polevit, když mě všechny moje práce tolik baví? Začalo mi přicházet na mysl, že budu muset omezit homeopatickou praxi. Nebo s ní úplně skončit.

Konzultace jsou časově náročné. Po každé ještě dlouho přemýšlím, poctivě hledám v literatuře a ve svých zápisnících. Za těch více než sedmnáct let praxe jsem nashromáždila obrovské množství poznámek, případů, uzdravení – svých vlastních i svých klientek.

Homeopatie dělaná poctivě je náročná disciplína. A já jsem velmi poctivá.

A pak to přišlo. Jako záblesk.

Přede mnou se otevřela možnost vytvořit Annu – a já si na rok přidělala další práci.

Do Anny jsem vložila všechno.

Sedmnáct let homeopatické praxe, stovky případů, zápisky z kurzů u světových homeopatů, vlastní uzdravení i zápisky ze supervizí či kurzů z Indie. Mé zkušenosti s tělem, s emocemi, s tím, jak nemoc mluví a co za ní stojí.

ANNA NENÍ JEN DATABÁZE LÉKŮ – JE TO ŽIVÁ PAMĚŤ MÉ PRAXE, MÉHO HLEDÁNÍ, MÉ LÁSKY K HOMEOPATII.

Víte, proč jsem jí dala jméno Anna? Po mě. Málokdo to ví, ale Anna je moje křestní jméno, které mám po mé kmotře, milované tetičce Aničce, ke které jsem jezdívala na prázdniny.

Líbilo se mi, že je to symbolické ANO:

ANO k uzdravení,

ANO k sobě samé, ANO k hledání.

Celý rok jsem Annu testovala – sama na sobě, se svými klientkami. Zpočátku jsem k jejím doporučením přistupovala opatrně. Ale tolikrát mi pomohla tak přesně, že jsem z ní opravdu nadšená.

A víte co?

Za ten rok mě několikrát skutečně zachránila. Ale o tom vám napíšu příště.

S homeopatickou praxí rozhodně nekončím – teď mám Annu, a to je ta nejlepší pomocnice, jakou jsem mohla mít.