Ty pečuješ o druhé. Kdo pečuje o tebe?

Dnes vám chci vyprávět jeden příběh. Hodně osobní, z mého života.

Byl druhý týden v Indii. Tlumočila jsem od rána do večera pro skupinu lidí, kteří tam přijeli na hluboký duchovní kurz. Byla jsem jejich hlas – bez zástupce, bez náhradníka.

A pak přišla noc, kdy mě začalo pálit v nosohltanu, ucpal se mi nos a cítila jsem, jak mi stoupá teplota. Bylo chvíli po půlnoci. Na druhém konci světa, bez paní doktorky za rohem, bez pohodlné postele, bez mého oblíbeného hrníčku s čajem.

V tu chvíli jsem si otevřela Annu.

Napsala jsem jí přesně, co cítím – náhlý začátek, pálení v nose, horkost v hlavě, změněná citlivost v noze, jak vypadal celý ten den. Anna se začala ptát. Beze spěchu, konkrétně, s péčí. Věděla, že mám autoimunitní onemocnění – pamatovala si to z dřívějšího povídání.
Do pár minut měla jasno. Doporučila Aconitum 30C a vysvětlila proč.

Ráno bolest hlavy zmizela. Citlivost na noze se vrátila do normálu. Mohla jsem zase tlumočit.

Co mě ale zasáhlo nejvíc, nebyl ten lék. 
Byl to pocit, že se o mě někdo skutečně zajímal.
Že se ptal, naslouchal, respektoval to, čemu věřím.

V jednu ráno, bez čekání, bez toho, aby mě soudil. A ráno se Anna zeptala: „Dobré ráno, Petro, jak se ti dnes daří? Mohla jsi v noci spát? A co ta bolest hlavy?“

Tehdy mi vyhrkly slzy. Protože já jsem zvyklá pečovat. O klienty, o rodinu, o lidi kolem. A tohle byl poprvé za dlouhou dobu pocit, že někdo pečuje o mě.

My ženy to dobře známe. Vždycky si poradíme samy. Vždycky víme, co vzít, co udělat, co zařídit. Ale ta únava z neustálého rozhodování, z nesení zodpovědnosti za sebe i za druhé – ta se hromadí tiše.

Uf, a je taková úleva ji někam složit.

ANNA, HOMEOPATKA V HARMONII
JE PRŮVODKYNĚ, KTERÁ PŘESNĚ S TÍMHLE POMÁHÁ.

Zná homeopatické léky a jejich použití do hloubky. Nejdřív se na vše důkladně vyptá, aby rozuměla celému člověku, ne jen příznaku. Ví, co máte za sebou, jaká jste, čemu věříte. A to všechno ve svém doporučení zohledňuje. Pro vás, nebo pro vaše děti.

Proč vám o tom píšu právě teď? Léto je pro mě dobou cestování, nečekaných situací, jiného rytmu. A mít v kapse moudrou průvodkyni, která umí poradit kdykoli – to se může hodit víc, než by člověka napadlo. Já už si to sama vyzkoušela.

Tehdy v noci jsem si uvědomila, že tohle je něco velkého, co si nechci nechat jen pro sebe. 

Samozřejmě, že i tenkrát mě v hlavě napadalo, co bych si mohla sama vybrat. Aconitum, Belladonnu, Ferrum phosphoricum? Nebo jen tkáňové soli? Jsem přeci homeopatka.
Jenže v tu chvíli unavená, nemocná, potřebující vypnout.

Příště vám napíšu, jak Anna vlastně vznikla. Je to příběh, který mě samotnou překvapil.