Uvězněná v hořícím domě aneb jak přežít krizovou situaci s pomocí homeopatik

Uf, chci vám dnes vyprávět dramatický příběh. Stalo se to včera, z ničeho nic. Ráno v 9 hodin mi volá moje máma, že je uvězněná ve svém bytě, někde dole v jejich domě hoří, všude stoupá černý dým, rozhodně nejde vyběhnout na chodbu a ven z domu. Ani v bytě skoro nemůže dýchat a ucpává dekama mezery pode dveřmi.

Na její balkon v posledním patře seskočil ze střechy soused z vedlejšího domu, který se tak zachránil před plameny a teď sedí vyděšený spolu s mámou v bytě. Všechno to začalo obrovskou ránou, takovou, která mámě otřásla celým tělem a připomněla jí hrozné vzpomínky, ještě kdysi dávno z nejranějšího dětství z války.

Později jsme se dozvěděly, že to byl výbuch v sousedním činžáku, který prorval 3 zdi a oheň se tak dostal do mámina domu. Z jejího rychlého vyprávění mi naskakovala husí kůže. A do těla se vkrádal strach. Hasiči prý už však byli na místě, přijelo 6 velkých aut, záchranná akce probíhala, a tak mi nezbývalo než jen doufat, že všechno dobře dopadne.

Že mojí 76leté aktivní mamince se nic nestane. Že se v pořádku dostane z posledního patra velkého činžovního domu ven. Že byt, ve kterém jsem prožila dětství, a byl pro mě bezpečným útočištěm, zůstane v pořádku, že oheň uhasí dříve. Že se nic vážného nestane ani ostatním obyvatelům.

Mluvily jsme s mámou po telefonu a čas běžel úplně jinak než obvykle. Asi tak za hodinu se objevila na internetu zpráva, že požár už se podařilo uhasit, teď postupně hasiči evakuují obyvatele z obou poničených domů. A tak se dostala bezpečně ven i moje máma.

Nic se jí nestalo, bytu také ne. Ale jeden muž z domu, kterého jsem znala v dětství, přišel o život. Je to smutný příběh. Pro moji mámu měl dobrý konec, pro někoho ale ten nejsmutnější. Mě za to přichází na mysl obrovská vděčnost, hasičům, záchranářům, všem, co pomáhali. A vesmíru, že nad mou mámou držel ochranou ruku.

Včerejšek mi připomněl, jak je náš poklidný život křehký. Že náhle z ničeho nic může přijít katastrofa, něco, co se ještě před minutou zdálo tak nepravděpodobné. V hlavě mi až poté začalo vyskakovat, co všechno může člověku pomoct zvládnout takovou krizovou situaci.

Ano, tušíte správně, mám na mysli homeopatika. Ta sice neuhasí oheň, ale můžou nám pomoct neztratit v panice jasnou mysl, a to může mít rozhodující vliv na to, jak situace dopadne.

Mámě bych dala homeopatika Aconitum. Pomáhají přežít šok a paniku, zklidnit dech a zachovat si jasnou hlavu a uvažování. Klidní splašené bušení srdce. Hodí se je podat klidně i později, třeba večer, když už je po všem, a člověku to najednou dojde, co se všechno stalo. A v hlavě se začnou honit divoké scénáře a představy. Nebo v noci začne srdce bušit strachem, budí vás hrozivé sny plné ohně, nebezpečí a ohrožení. Tak to jsou přesně situace, kdy pomáhá Aconit, homeopatika z oměje šalamounku.

Tomu, kdo má strach o svého blízkého – v tomto případě jsem to byla já – bych dala v první chvíli Bachovy krizové esence na zklidnění, popíjet formou roztoku, co 15 minut. A pokud by to nepomáhalo dostatečně, podala bych Phosphorus, homeopatika, která umí pomoci v situacích strachu a velkého vcítění se do druhých osob.

Nechci také zapomenout na homeopatika Causticum, která se vyrábí z hašeného vápna a jsou skvělým pomocníkem na hojení popálenin. Díky jejich užívání se popáleniny zhojí někdy i v polovičním čase, než je to běžné. Sama jsem to na sobě nebo na dětech několikrát vyzkoušela.

S nadcházejícím létem a prázdninovým obdobím vám přeju, ať vás čekají nejrůznější dobrodružství, ale žádné takové vypjaté adrenalinové situace, jakou jsme zažily my s mojí mámou včera. A pokud vás zaujalo, že i pocity paniky a strachu se dají řešit pomocí homeopatik, více o tom píšu zde.

Ve svém eBooku (který je nyní zcela zdarma) popisuji 7 účinných homeopatik, která můžete v situacích strachu použít. Najdete tam i praktický návod na dávkování, způsob užití v různých situacích a taky krásnou meditaci, která umí ulevit od strachu během pár minut.

Takže ještě jednou přeji pohodové léto plné zážitků, ale v pohodě a zdraví, ať už s homeopatiky, nebo bez nich!