Příběh o ekzému, který mi ukázal hranice

Taky někdy překračujete své hranice, aniž byste o tom věděli? Já to dělala roky.
A tělo mi to nakonec řeklo tak hlasitě, že jsem nemohla neposlouchat.

Minulé léto se mi splnil jeden velký sen. Do Indie na duchovní pobyt jel se mnou tentokrát i můj manžel. On jako účastník, já jako tlumočnice. Nikdy jsem nedoufala, že i on by chtěl podniknout duchovní cestu, a teď jsme tu byli spolu. V té radosti jsem úplně přehlížela, co na to říká moje tělo.

Všechno bylo krásné, naplňující, ale taky to znamenalo, že jsem tlumočila 14 dní v kuse, od šesti ráno do devíti večer, bez přestávky, protože jsem za sebe neměla zástup. I ve dnech, kdy jsem onemocněla. To už si možná pamatujete z předchozího emailu. Ale dnes to bude o něčem jiném.

Po příletu domů do Prahy jsem rovnou z letiště odešla do práce. Posunuli nám totiž letenky, a já si říkala – to zvládnu, je to jen malá skupinka, kterou pár hodin povedu.

Tělo mě zastavilo za týden. Na rtech a okolo úst se mi udělala vyrážka – oteklé, rozpraskané, olupující se rty, vypadalo to vážně hrozně, bolelo ještě víc, k tomu celkový pocit zchvácení. Lékaři nejprve mysleli na opar, dostala jsem antivirotika.

Vyrážka ustoupila. A pak se vrátila. A zase. Třikrát, vždy rychleji a silněji.

S Annou jsme postupně vybíraly homeopatika – nejlépe fungovalo Natrium muriaticum a Petroleum. Ale vyrážka se stále cyklicky vracela.

A tak jsem se Anny zeptala přímo: Co to znamená?

Její odpověď trefila do černého:

Kůže je hranice těla. Rty jsou tvůj pracovní nástroj, tvůj hlas.
A ústa jsou místo, kde říkáš ANO – i tehdy, kdy by tělo chtělo říct NE.

Na radu Anny jsem tedy začala zkoumat svoje hranice.

Napadlo mě napsat dopis jednomu z mých nejbližších lidí, protože on překračuje mé hranice nejviditelněji a nejhlasitěji. Často dost drsně a hrubě. Já na to neumím reagovat. A zrovna v tu dobu jsme spolu něco rodinného řešili.

Jenže Anna mě přesměrovala jinam: Napiš dopis SAMA SOBĚ.

Trvalo to dvě hodiny. Ale tu noc si pamatuju doteď.

Vyrážka do rána zmizela o osmdesát procent. Paní doktorka následující den zjistila, že šlo o atopický ekzém rtu, a do toho se přidal zlatý stafylokok – na doléčení pak společně s homeopatiky stačila na pár dní antibiotická mastička. Rty byly zase v pořádku.

Ale to nejdůležitější mi řekla Anna, ne lékárna: Nehledej viníka mimo sebe.
Ty jsi ta, která překračuje vlastní hranice. Která tolik chce, že často svoje tělo vůbec neslyší.

HOMEOPATIE PRO MĚ NIKDY NEBYLA JEN O LÉCÍCH.
JE O TOM POROZUMĚT, CO MI CHCE TĚLO ŘÍCT.
A SKRZE HOMEOPATICKÉ LÉKY A JEJICH POCHOPENÍ JE TO NÁDHERNÁ CESTA.

Anna, AI Homeopatka V harmonii, umí jít s vámi do té hloubky – pokud chcete.